Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Dnes je první den zbytku tvého života. A. W. Schaef

 
 

5. kapitola

Sally se probudila už v pět ráno, samou nedočkavostí nemohla dospat. Těšila se na nové dobrodružství. Rozespale se protáhla, protřela si oči. Když je otevřela, čekal jí šok. Prudce se posadila na posteli a zmateně se rozhlédla po svém pokoji. „Jak?“ než se stačila sama sebe zeptat, jak se do pokoje dostala, v nose ji zašimral slaboučký náznak dřevité, kořeněné vůně. Mezi prsty chytila tričko, přitáhla si ho k obličeji a zhluboka se nadechla. Byl to on. Sice v téměř nepatrném závanu, ale přesto ho cítila. Prudce si přetáhla tričko přes hlavu a mrštila jím do rohu místnosti. Její mozek jakoby pracoval proti ní. Pořád ho cítila. „To není fér!“ zahučela navztekaně a přeběhla ke své poličče s parfémy. Rychle se navoněla svou oblíbenou vůní od Mexx. Konečně jí ten přelud přestal pronásledovat. Natáhla na sebe čisté rifle a tmavozelené tričko. V kuchyni postavila na kávu a přeběhla naboso do stájí.
Před domem zastavilo auto. Opět známý zvuk motoru. I v tomto případě Sall poskočilo srdíčko radostí. Ronův mladší bratr Trent sice nebyl tak sexy, ale také by stál za hřích. Na rozdíl od Rona neměl v pohledu tu jiskřičku nebezpečí a skryté touhy, přesto jí k němu něco táhlo. Jeho světle modré oči dokonale kontrastovaly s tmavými skoro černými vlasy. To mu dodávalo šmrnc. Sall vyběhla ze stájí, aby se s ním přivítala. „Trente?“ vypískla nadšeně a rozběhla se mu do náruče. S ním měla odjakživa přátelský vztah. Přesto, že se vídali tak málo, byl pro ní víc bratr než její praví sourozenci. „Sally,“ objali se a políbili. „Tak ráda tě vidím,“ chytla ho za ruku a táhla do domu. „Poď dáme si kávu, musíš mi toho tolik vyprávět, jak ses měl,“ musel se pousmát nad jejím nezkrývaným nadšením. Zastavil se přitáhl jí k sobě. Jeho výraz se náhle změnil, zvážněl. Dlouze se mu podívala do očí. „Stalo se něco Trente? Ten tvůj pohled mě děsí,“ zamumlala. „To mi řekni ty, jak to zvládáš?“ Trent byl jediný, komu kdy svěřila své tajemství o nezkonalé lásce k Ronovi. „Upřímně?“ při tom slově nasadila štěněcí výraz. Nečekala na jeho odpověď. Jen mlčky pokrčila rameny.
Za oknem se pohnula záclona a o vteřinu později se otevřeli dveře. „Trente?“ nepříjemné, příliš vysoké a falešné zapištění se rozlehlo planinou. Sally v Trentově pevné náruči jen protočila oči v sloup. „To snad nemyslí vážně?“ sykl naštvaně. „Prosím tě, nech to být,“ zašeptala Sally. „Já ho zabiju, říkal jsem mu ať to nedělá, promiň mi to zlato, kdybych věděl, že je muj bratr takovej vůl, varoval bych tě.“ To už se ale Nina hrnula k nim. Pověsila se Trentovi kolem krku a políbila ho na pravou i levou tvář, kde mu zůstaly otisky rudé rtěnky. „Co to? Přestaň se po mě věšet Nino,“ popadl jí za paže a odstrčil ji od sebe. „Ronovi by se nelíbilo, jak se ke mně chováš,“ štěkla uraženě. „Naštěstí mě to vůbec nezajímá,“ otočil svůj pohled zpět k Sall, která jen nechápavě zírala. Těšilo ji, že není jediná, kdo Ninu nesnáší. „Jdeme na tu kávu?“ jeho obličej opět rozzářil úsměv, bylo to jako když slunce vyjde za mraky, pěkné na pohled a hřejivé na duši.
Posadili se ke stolu vedle sebe. Nina seděla úplně na druhé straně popíjela kávu a tvářila se uraženě. Byli naprosto zabraní do svého rozhovoru, takže si ani nevšimli, že se ke snídani postupně připojil i Ron a ostatní. Po jídle si šli všichni sbalit věci. Trent s bratrem se vydali připravit koně. Sally se ve dveřích stáje objevila zrovna ve chvíli kdy si vášnivě vyměňovali názory. „Seš idiot Ronalde,“ takhle bráchu oslovoval pouze, když byl opravdu naštvaný... „Nepleť se do toho, Trente, to je moje věc,“ odsekl Ron, sám dobře věděl, že je to pravda. Tohle vážně přehnal. Sally si diplomaticky odkašlala. Na „svého“ miláčka se ani nepodívala, kdežto Trentovi věnovala zářivý úsměv. To gesto Rona zabolelo, přesně jak chtěla.
Sally políbila matku na rozloučenou, připevnila Texovi na hřbet brašnu se svými věcmi a ladně se vyhoupla do sedla. Ač nechtěla, podívala se Ronovi do očí. Nastejno pobídli koně. Nina s nimi nejela, rozhodla se zůstat s Dianou a pomáhat jí v chodu domácnosti, zatím co muži a Sall vyrazili na cestu.
Jeli čtyři hodiny v kuse. Sally už ani necítila zadek. Konečně zastavili, aby si dali něco k snědku a občerstvili koně. Tom a Sallyin otec po okolí sezbírali dřevo na oheň, bratři Savageovi napojili hřebce. Zatím co Sally krájela chleba, Frank se postaral o otevírání konzerv. „Co tvůj zadek ségra?“ popichoval ji Tom, který přitáhl slušně velkou soušku. „Mám pocit, že můj zadek není můj,“ vzdychla si, ale v očích jí zlověstně zablýsklo. Měla chuť si do bratra rýpnout, jesli nemá vejce na hniličku, ale nakonec tu uštěpačnou poznámku spolkla, určitě by jí to vrátil i s úroky. „Měli bychom na koních vyrazit častěji,“ poznamenal Frank. Oba s ním souhlasili.
„Viděl jsem stopy,“ ohlásil Ralph (Sallyin otec), „mají náskok pár hodin, ale jdou pomalu, myslím, že je ještě dneska doženem.“ „Dobře,“ souhlasila Sall, nemohla se dočkat, až stádo chytnou. V rychlosti do sebe naházeli jídlo a pokračovali v cestě. Jeli ve dvojcích vedle sebe. Sall celou skupinu uzavírala v Trentově doprovodu. „No a co je u tebe nového? Do teď jsme mluvili jen o mě, zajímá mě jak si žíješ ty. Máš někoho?“ to byla otázka na tělo, Sall zaskočila sama sebe, jak rychle to vypálila, zajímalo jí to vůbec? Proč se na to ptala? Vždyť je to Trent, její nejlepší přítel, nebo víc? „No momentálně si užívám, že jsem singl.“ „Aha, takže s Megan už to skončilo?“ Odfrknul si jako kůň. Zasmála se. „Zřejmě mi něco uniklo...“ nechla větu doznít ve větru, čekala, až se Trent napojí. „Chtěla se vdávat,“ protočil panenky a zatvářil se znuděně, to jí opět rozesmálo. „A to není nic pro nás viď?“ spiklenecky na něj mrkla. „Navíc na to nemám čas, mít doma ženskou není zas takový terno, to je samý kde si byl, kam jdeš, zase do hospody, kdy přijdeš, proč si unavený, bla bla bla. Nůůůdá, nemám to zapotřebí,“ odmlčel se, „Sally ty si zřejmě jediná ženská, kterou bych vedle sebe snes.“ Sall zaskočilo, rozkašlala se tak, až se jí do očí vlily slzy. „Ty máš v sobě to, co žádná jiná Sall, víš co je to láska ke koním a tvrdá práce na ranči.“ „Si piš cowboyi,“ skočila mu do řeči, už jeho lichotky nechtěla poslouchat, dostávaly se jí pod kůži víc než chtěla.
Konečně se dostali k tábořišti, stádo nakonec nedostihli, ale vědomí toho, že by mohli mít zítra splněno je velice povzbudilo. Sally se hlavou neustále honil rozhovor s Trentem. Přemýšlela nad tím, proč si nikdy nevšimla toho, jak je sexy. Když se smál na tváři mu vyskakovaly jemné vrásky, které mu podtrhovaly dokonale ostré rysy. „Asi už jsem se vážně zbláznila,“ přemýšlela v duchu, zatím co systematicky hřebelcovala koně. „Můžu pomoc?“ medový hlas za jejími zády ji vyděsil. Pomalu se otočila. Zahleděla se do těch studánkově modrých očí a téměř okamžitě se v nich začala topit. „Jasně,“ vyhrkla. Trent se natáhl pro kartáč, který svírala v ruce a přitam zavadil o její studené prsty. „Je ti zima?“ starost v jeho hlase jí podlamovala kolena. Mlčky zavrtěla hlavou. Ztrácela se v jeho pohledu.
V dáli plápolal vysoký táborák, ohnivé jazyky se jí jako jiskry odrážely v očích, její tvář se vlivem ohně zbarvila do zlatava. Na temné obloze žářilo jen několik hvězd a měsíc v úplňku dokresloval celou tu romantickou scenérii. Sally pocítila dloubnutí neodbytné potřeby. Toužila cítit mužské teplo. V opuštěném srdci jí jako kámen tížila samota. „Prosím tě, obejmi mě,“ špitla, přitom zaryla pohled do země. Nedokázala se při koukat do těch dvou studánek a zároveň se ovládat. Trent upustil kartáč na hřebelcování. Bylo to tak nečekané, tak náhlé... Sevřel dívku do své teplé naruče a silně ji přitiskl na svou hruď. „Ach Sally,“ unikl mu slastný vzdych.
Odvážila se zvednout zrak. Jeho přítomnost jí dovolovala zapomenou, vymazat všechnu bolest, zklamání i zlobu. Vedle něj šlo všechno stranou. „Je to šílené,“ zamumlala, ale jejich rty už se nebezpečně přibližovaly. Svět přestal existovat. Dotkly se jen letmo, jedno něžné mávnutí motýlých křídel. Nejprve se lehce ochutnali. Zjistli, že jejich rty do sebe pasují jako kousky skládačky. Sall ho popadla za flanelovou košili. Ustoupila stranou a přitáhla ho k sobě, ukryti za stínem stomu, před zrakem ostatních se začali vášnivě líbat. Trent putoval svou horkou dlaní po jejím těle. Sally si musela přiznat, že Trent je první, který to umí téměř tak dobře jako Ron. Zřejmě to mají v genech. Rychle zahnala myšlenku na Rona a dál se věnovala té příjemné činnosti s jeho bratrem. I když věděla, že to není správná věc, že by mohla ublížit příteli, který vždy stál na její straně nemohla si pomoci. Ta potřeba mužského tepla a doteků byla silnější než její svobodná vůle. Kousek od nich se ozvalo tiché prasknutí. Někomu se pod nohama zlomila větvička. Rychle se od sebe odtrhli, Sall si otřela vlhké rty do dlouhého rukávu, nastupující tma zakryla červeň v její tváři. „Co vy dva tady? Nemáte hlad?“ z poza stromu vykoukla Frankova hlava. Sall se podívala na Trenta a oba se rozsemáli. Její bratr jen nechápavě zavrtěl hlavou.
 
Informace o zpracování osobních údajů |  Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one